Historie

Vyslovíte-li jeho název ve francouzštině foneticky ,,DS‘‘, řeknete ,,Bohyně‘‘. Design, který je zcela v souladu s trendem Citroenu, je vskutku nadčasový, poprvé byl představen téměř před osmi lety. Testovali ho 7. prosince 1956 a od té doby prošel pouze drobnými změnami.

 

Vzhled vozu by se dal popsat jako z jiného světa a pocit z jízdy s hydropneumatickým odpružením budí v posádce při jakékoli rychlosti neodbytný pocit, že právě tak to musí vypadat, když se člověk vznáší na obláčku.

 

Design a technika

Dokonce ještě dnes je vzhled Citroenu DS poselstvím radikalismu. Když jsme jej naposledy testovali (29. září 1961), zrovna zvýšili maximální výkon motoru ze 75 na 83 koní (obojí při 4500 ot./min.), použili k tomu dvojitý karburátor Weber a zvýšili kompresní poměr. Citroen však u tohoto modelu uvádí pouze hrubý výkon a všechny ty pumpy a příslušenství hydraulických zařízení vozu jistě berou svoje procenta, výkon na předních kolech si netroufáme ani odhadnout. Čtyřrychlostní převodovka má nepřímé poměry a nejvyšší stupeň je v podstatě rychloběžka. Pouze druhá až čtvrtá rychlost mají synchronizaci. Celé odpružení je hydropneumatické a nezvyklých šestašedesát procent hmotnosti je na přední nápravě.

Na silnici

 

Na otevřené silnici je na odpružení podvozku okamžitě poznat, že vychází z topografie francouzských silnic. Zrychlení chvíli trvá a na klikatých silnicích jezdíte většinou na trojku. Jakmile zařadíte čtyřku, v kabině to najednou ztichne. Chce to ale svůj čas. Točivý moment vrcholí až při 3500 ot./min., což je jen tisíc otáček pod vrcholem výkonové křivky, takže při nižších rychlostech auto moc netáhne. A ani akcelerace není nijak závratná, z nuly na 113 km/h. to dokáže za dlouhých 30,5 sekundy – předchozí model to zvládl za 31,4 s.

 

Součástí našich testů je vždy úsek silnice s řádně zvlněným povrchem a právě tady Citroen DS exceloval. Většina aut se na takovém povrchu roztřese jako sulc, ale v DS nebyly nerovnosti prakticky vůbec cítit, a to ani při rychlosti 90 km/h. Větší nerovnosti, například nájezdy na obloukové mosty mohou odpružení zastihnout nepřipravené a cestující na zadních sedadlech pak mohou pocítit nečekané kopnutí.

 

Pohodlí, výbava, bezpečnost

Auto nabízí jen málo úložného prostoru na všechny ty zbytečnosti, které s sebou lidé tak rádi vozí. Sedadla jsou tradičně měkká, ale kožené čalounění je kluzké. Vzadu je dost místa na kolena i nohy a je tu i široká a sklopná loketní opěrka. Za ní je ventilátor topení ( jen některé modely), což může být důvodem k obavám, protože zvědavé děti by mohly svými prstíky pokoušet listy vrtulky. Posunutím předních sedadel se vytvoří dostatečný prostor na jejich kompletní složení dozadu, čímž vznikne jakési provizorní lůžko pro dva. Díky dlouhému rozvoru a úzkému rozchodu zadních kol je třeba při řezání zatáček dávat pozor na to, aby to neodnesly sloupky, branky a podobně.

 

Verdikt **********

Z mechanického hlediska je DS unikátem, ale jinak je to auto plné kontrastů. Na dlouhé jízdy po okreskách i po dálnici je to ideální vůz, ale ve městě a obzvláště úzkých uličkách je to mnohem horší. Schopnost vyrovnat se s povrchovými nerovnostmi je rozhodně vynikající, ale pokud je povrch silnice skutečně rozbitý, je to uvnitř cítit. Celkově je to ale vynikající rodinný sedan, který nadšeně polyká velké dávky kilometrů. Je robustní, spolehlivý a dobře dílensky zpracovaný